Dotaz:
Jak nejlépe a na jaké účty zaúčtovat následující dva příklady pojistného plnění?
PRVNÍ PŘÍKLAD:
1. Na základě cenového rozpočtového návrhu v odhadované částce 15.226 Kč ( 3 500 Kč za DOPP za 10h práce + odhad ceny za materiál v částce 11 726 Kč) za opravu pergoly po vichřici, které předseda společenství předložil pojišťovně, následně pojišťovna společenství vyplatila dne 8.4.2022 pojistné plnění v částce 14.226 Kč.
2. Společenství provedlo opravu pergoly a předložilo k zaúčtování následující položky:
a) DOPP na částku 3 500 Kč ke zdanění (tzn. k odvodu SD 525 Kč, k výplatě odměna 2 975 Kč)
b) daňové doklady za použitý materiál v částce 8 858 Kč
3. Společenství tedy vyčerpalo z pojistného plnění částku 12 358 Kč, tzn. že již s konečnou platností na opravu pergoly nedočerpá částku 1 868 Kč.
4. Můžete nám, prosím, sdělit, jakou formou a na jaké účty byste zaúčtoval uplatněnou DOPP a ostatní výše uvedené částky a jaký účetní postup zvolil u nedočerpané částky 1868 Kč (na jaký účet byste popřípadě účtoval, nebo byste tuto částku např. se souhlasem výboru společenství převedl do fondu oprav, nebo byste tuto částku použil k pokrytí nákladů společenství na jinou opravu – např. opravu zátoku ve zdi nebo nákup žárovek do spol. prostor domu nebo provedenou elektro revizi společných prostor domu?)
DRUHÝ PŘÍKLAD:
Také bych Vás ráda požádala o Vaše sdělení zaúčtování k pojistnému plnění, které druhé společenství obdrželo v roce 2022 od pojišťovny v částce 66 438 Kč za opravu a vysoušení chodby a to na základě dle předloženého cenového odhadu, ale společenství bude tyto cenově odhadované opravy realizovat (čerpat) nejdříve až v roce 2023?
Odpověď:
NahoruPrvní příklad
Účtováno může být např. takto:
|
1.
|
Rok 2022
|
Oznámení z pojišťovny o výši pojistného plnění
|
14.226 Kč
|
315/649
|
|
2.
|
Rok 2022
|
Úhrada pojistného plnění pojišťovnou
|
14.226 Kč
|
221/315
|
|
3.
|
Rok 2022
|
Dohoda o provedení práce na opravu pergoly
|
3.500 Kč
|
521/331
|
|
4.
|
Rok 2022
|
Nákup materiálu (faktura)
|
8.858 Kč
|
501/321
|
„Nedočerpaná“ částka pojistného plnění by asi nejlogičtěji měla být použita na úhradu části řádného ročního pojištění domu, tj. příspěvky vlastníků na tento náklad (tj. na pojištění domu) by měly být o tento rozdíl poníženy.
NahoruDruhý příklad
V případě SVJ (a obecně účetních jednotek účtující na základě vyhlášky č. 504/2002 Sb.) je daná situace z účetního hlediska poněkud složitější. V zásadě existují 2 praxi používané metody.
První metoda akcentuje tu skutečnost, že vznik výnosu spojeného s pojistným plněním je svázán s účetním obdobím, ve kterém vznikla škoda, a to i když ke vzniku nákladu na odstranění škody (tj. opravy chodby) dojde až v roce následujícím. Princip přiřazování nákladů výnosům neboli princip uznání nákladů, však požaduje, aby veškeré náklady, které byly vynaloženy za účelem dosažení výnosů, byly vykázány ve stejném období jako tyto výnosy[1]. V praxi „běžných“ účetních jednotek (tj. účetních jednotek účtujících dle účetních předpisů pro podnikatele) se tento problém obecně řeší tvorbou rezervy na opravy[2] případně opravnou položkou k majetku, a to obvykle ve výši daného pojistného plnění (vždy je však nutno dodržet zásadu opatrnosti). Společenství vlastníků však mají tvorbu těchto rezerv fakticky zapovězenu ustanovením § 40 vyhlášky č. 504/2002…
